Rozloučení a poděkování

Smutné, leč nutné je loučení se základní školou sídlící v malé vesničce zvané Neubuz. V této škole mohou děti absolvovat pouze první stupeň ZŠ a já jsem velmi pyšná na svoje rozhodnutí, dopřát svým dvěma dětem tuto možnost a životní zkušenost.

V letošním školním roce je absolventem 5. ročníku mladší dcera a tudíž nám nezbývá, než se s touto školičkou definitivně rozloučit. Rozhodla jsem se tímto způsobem poděkovat všem, kdo mají zásluhu na existenci i na úrovni ZŠ v Neubuzi. Moje poděkování za to, že vůbec škola může existovat, patří zřizovateli, OÚ Neubuz, který si za svoji školou stojí i přes všechny překážky kladené z vyšších míst. Další poděkování patří pedagogickému sboru a celkově celému personálu základní školy, který svým přístupem k výuce i výchově, pomáhá dětem stávat se sebejistými, zodpovědnými a v okolí oblíbeními jedinci. A tím, přiznejme si, velmi pomáhá i nám rodičům!

Neumím si pro děti představit příjemnější přechod z mateřské do základní školy, než přes malotřídku. V prostředí, kde spolu stále fungují, komunikují a spolupracují děti v rozmezí 6 – 12 let panuje příjemná sourozenecká atmosféra, se vším, co k tomuto výrazu patří. Děti, jsou děti, hodné i divoké ale kde jinde se s nimi nejlépe pracuje a jejich osobnost tvaruje, než v malých kolektivech, podobajícím se rodinnému prostředí. Zodpovědně mohu prohlásit, že tady neexistuje šikana, s kterou se mnohé gigantické základní školy potýkají již v ročnících prvního stupně. Ke každému dítěti učitelé přistupují zcela individuálně, nikdo nemá šanci schovat se v anonymitě velkého kolektivu, protože tady žádný velký kolektiv není. Učitelé učí děti vzájemné spolupráci, starší pomáhají mladším, silnější slabším – NE, to není pohádka ani moje fantazie – tak to funguje na základní škole v Neubuzi.

Dceru v novém školním roce čeká nový kolektiv, nová velká základní škola ale já už teď, po zkušenosti se starším synem, který se bez sebemenších problémů začlenil, v 6. ročníku mezi nové spolužáky v jedné ze zlínských škol vím, že tento přechod zvládne naprosto skvěle! A to nejen z hlediska výuky ale zejména z hlediska sociálního. Díky pěti letům stráveným v neubuzské školičce totiž naprosto jasně ví, jak se mají chovat správní přátelé a kamarádi a jistě si je dokáže najít i v pro ni nezvykle velkém kolektivu nových spolužáků.

Nesmím zapomenout také na neuvěřitelné úspěchy dětí v nejrůznějších vědomostních i sportovních soutěžích. Hravě za sebou nechávají děti z velkých škol, kde mají učitelé možnost výběru a vysílají do těchto soutěží ty nejlepší z nejlepších. Přesto medailová místa patří Neubuzi! Škole, která má celkově v pěti ročnících maximálně 30 žáků.

Opravdu upřímně a z celého srdce gratuluji – dětem, jejichž rodiče pochopí jedinečnost této školičky a dopřejí jim absolvovat první stupeň ZŠ v Neubuzi a obci Neubuz, že má na svém území školičku, která ji úspěšně reprezentuje a propaguje v celém zlínském kraji.

Na závěr bych ráda ještě jednou poděkovala za vše, co paní učitelky moje děti, Marka a Samanthu, naučily, jak jim pomohly vyklubat se z nesmělých a ustrašených „školkáčků" v suverénní školáky.

Přeji této škole stálou podporu a důvěru ze strany obce Neubuz a především spoustu a spoustu šikovných žáčků!

Jsem přesvědčena, že mluvím i za své děti, když říkám, že vzpomínka na školní roky v Neubuzi bude patřit mezi ty nejkrásnější z jejich dětství.