Obsah

Historie

Trochu z historie obce Neubuz

Kdo nebyl v naší obci delší dobu, ten by vesnici již nepoznal. Ta tam je malá dědinka s přikrčenými dřevěnicemi, šindelovými střechami a malými okénky. Dnes už zbývá z této doby jen pár chráněných památek, místní a rodová jména a přízviska, několik zlomků pověstí. Byla to práce a zápasy minulých pokolení s neúrodnou kamenitou půdou i se svými vládci, které všechny tyto změny způsobily.

Jméno naší obce pochází od osobního jména Neobud a později prodělalo několik obměn, až v roce 1924 úředně změněno na Neubuz.
Kdy poprvé byl náš kraj osídlen se můžeme jen dohadovat. Podle kanovníka pátera J. Drábka přijeli místní obyvatelé křesťanství již za působení Cyrila a Metoděje v 9. století. Poprvé se naše obec připomíná v listinách z r. 1373, jako majetek pánů ze Šarov, která byla připojena k Lukovu, jehož součástí byla do r. 1848. Jim v době roboty odváděli příslušné dávky.
Obyvatelstvo se zaměstnávalo polním hospodařením. Vedle základních potravin se dařilo i ovocnářství – vařily se trnky, sušilo ovoce, pálila slivovice. Výnosy byly malé a chudobnější si přivydělávali řemeslnou prací, prodávali křiváky, nože, hledali obživu i v cizině.
V letech 1620 – 1644 se neubuzští zúčastnili i povstání Valachů, které však bylo potlačeno a účastníci krutě potrestáni.

Od roku 1848 správu obce vykonával obecní výbor a představenstvo. Velmi těžké období, které je v kronice obce označováno jako doba dražeb byla 90. léta 19. století. Mnoho obyvatel bylo zadluženo a mnozí odcházeli za lepším do světa.
V roce 1890 zastupitelstvo obce rozhodlo o stavbě školy. Prvním učitelem byl Antonín Kratochvíl. Protože žáků přibývalo, v roce 1913 přistavila obec ještě jednu třídu.
V roce 1905 byla vystavěna nová kaplička, zasvěcená sv. Floriánovi.
Po vzniku samostatného státu v r. 1918 se obohatil společenský život i v naší obci.
První spolek byl „Dobrovolný herecký spolek,“ který vznikl v roce 1922, později přejmenován na místní odbor Národní jednoty. Za 11 let působení uspořádal mimo jiné i 26 divadelních představení.
V roce 1933 bylo založeno „Sdružení katolické omladiny,“ které se rovněž věnovalo kulturní činnosti. Již před 1. světovou válkou hrávala v naší obci i okolí domácí kapela, jejíž zakladatelem byl Josef Oškera (z č. 15). K nejstarším spolkům patří i Sbor dobrovolných hasičů, který byl založen v roce 1938.

Naši předkové se nevyhýbali ani technickému pokroku. Už v roce 1926 první radioaparát si pořídil řídící učitel Josef Freund a po něm další občané. V roce 1936 byla zřízena telefonní hovorna a téhož roku byla zahájena elektrifikace obce. V roce 1939 byl postaven obecní dům, kde byla umístěna i hasičská zbrojnice.
Vývoj v obci poznamenala také 1. a 2. světová válka. Té první padlo za oběť 6 občanů Neubuze. Ani doma nebylo lépe – hlad, bída, nemoci. Během 2. světové války se mimo jiné SNP zúčastnil Stanislav Chovanec, který tam v roce 1944 padl.
Konec války znamenal i přelom v naší obci. Již 5.5.1945 byl utvořen Národní výbor v čele s Jaroslavem Bučánkem. Hlavním úkolem bylo zajištění zásobování a opravy budov. Byl zřízen rozhlas. Na podporu stavby družstevní prádelny v roce 1952 bylo založeno prádelní družstvo. V těchto letech vznikaly další organizace a spolky: Svaz české mládeže, Svazarm, Myslivecká společnost, Singulární společnost a další. Hodně stavebních úprav a akcí bylo uskutečňováno svépomocí – opravy cest, regulace Všeminky, hasičská nádrž, sušírna ovoce, autobusové zastávky, nová prodejna potravin a další.

Postupně byly prováděny změny i v zemědělství, které souvisely se vznokem JZD v roce 1952. V roce 1961 bylo projednáno sloučení JZD Neubuz s JZD Slušovice. Podobně jako docházelo k slučování JZD docházelo i ke slučování NV. V roce 1976 se stala Neubuz součástí Místního národního výboru Slušovice.
Teprve v roce 1990 byla obnovena samostatnost obce a do jejího čela byl zvolen Miroslav Kobylík. Činnost celého zastupitelstva – od roku 1990 je možná vidět na každém kroku.
Z těch nejmarkantnějších nelze opomenout opravy fasád veřejných domů, nádstavba nad prodejnou potravin, sanace skládky, místní komunikace, chodníky, osvětlení, kabelová televize a další a další.
Významným okamžikem bylo i udělení Praporu a Znaku obce Parlamentem ČR v roce 1996.
Život a práce minulých pokolení učinily z pustého horského údolí domov pro sebe i dnešní Neubužany. Buďme hrdi na vše, co dokázali.

O škole: Do roku 1890 navštěvovaly děti z Neubuze dvoutřídní školu ve Slušovicích. V roce 1888 se Obecní zastupitelstvo rozhodlo pro stavbu malotřídní školy. O dva roky později byla škola slavnostně otevřena. V jednopatrové budově byl v přízemí byt ředitele školy a v poschodí učebna. V roce 1913 bylo rozhodnuto o přístavbě. Ta byla provedena v rekordním čase. Základy se začaly kopat 15. dubna a 11. května byla stavba pod střechou. Do počátku školního roku byla stavba dokončena. Následující roky další stavební úpravy nebyly. V roce 1992 se z garáže udělala výdejna obědů s malou jídelničkou pro 9 dětí. V roce 2009 se jídelna dovybavila a dobudovala dle platných směrnic OHS. V bytě, kde dřív bydlel ředitel školy se v roce 1995 umístila školní družina. V roce 2004 se zastřešil dvorek školy, kde děti tráví volné přestávky. V roce 2006 byla provedena v celé škole výměna oken.
Přes úctyhodné stáří je dnes škola, díky péči Obecního úřadu Neubuz zmodernizována. Obě třídy jsou vybaveny moderním nábytkem, počítači, plazmovou televizí, do školy se koupil videoprojektor, DVD a CD přehrávače jsou v každé učebně.

Vedení školy od roku 1940:

…1940 do 30.6.1949 řídící učitel Halaška
od 1.9.1949 do 30.6.1952 – Mikulík Josef
od 1.9.1952 do 30.6.1960 – Oldřich Ondráček
od 1.9.1960 do 30.6.1967 – Rozsypalová Anna
od 1.9.1967 do 30.6.1973 – Semotamová Božena
od 1.9.1973 do 31.12.1981 – Červinka Miroslav
od 2.1.1982 do 1.9.2012 – Lydie Staroveská
od 2.9.2012 do současnosti – Petra Výchopňová
ve školním roce 1984/85 a 1985/86 za MD Irena Ulrichová.